I zde za tím byl strach, obava. Když jsem si na střední škole zapisoval výklad vyučující(ho), čeho jsem se děsil nejvíc? Přeci že bych svým zápiskům později, při případném studiu, nerozuměl. A jak zapsat co nejpřesněji a zároveň nejstručněji roztodivné tvary číslovek? Například takto: od „8mi“ do „15-ti“ ap. Otázku, jak to má být správně, jsem tenkrát pochopitelně neřešil. A just ne.
Nejen studentstvo střední školy je v tomto svém mylném trucpostoji k zápisu číslovek podporováno nejrůznějšími cedulemi ve veřejném prostoru. „Osobám do 18-ti let alkohol podáváme jen namalovaný.“ Jsem potěšen, objevím-li restaurační zařízení, ve kterém mají nápis na ceduli podle Pravidel, tedy „osobám do 18 let“, a to právě z toho důvodu, že zde neutvrzují štamgasty ani náhodné pocestné v bludném způsobu zápisu. Proč bludném? Internetová jazyková příručka to vysvětluje velice trefně, jen málokterý výčepní se však do ní podívá. Pokud bychom důsledně četli zápis „do 18-ti“, pak se zákonitě zakoktáme u slabiky „ti“, tedy „do osmnáctiti“, neboť slabika „ti“ jest obsažena již v samotném zápisu číslovky číslicí.
Studentstvo škol vysokých pak tápe (ještě i v diplomových pracích) v zápisu spojení čísla a kupř. procenta. Podaří-li se eliminovat nadbytečnou slabiku v zápisu čísla, dalším krokem může být rozlišení zápisu s mezerou a bez mezery. S mezerou (90 %) zapisujeme slovní spojení, jež hodláme čísti „devadesát procent“. Bez mezery pak lze zapsat (omlouvám se za terminologii) adjektivní kompozitum, tedy např. 90% = „devadesátiprocentní“ alkohol (takovýto nápoj redakce doporučuje raději nepít ani v restauraci, která má všechny cedule správně).
Kolik inkoustu bych na střední škole ušetřil, kdybych už tenkrát první pravidlo znal. A kolik oprav v diplomových pracích si ušetřím, až bude druhé pravidlo znát naše studentstvo. Život bude krásný.
Původně publikováno v časopise Komenský zde: https://www.ped.muni.cz/komensky/clanky/mi-a-ti-nemuseji-byt-jen-priklonky